Zell am See a Kaprun 21.-25.7.2016

V červenci jsem si chtěla spravit chuť po rovinatém Švédsku a tak jsme vyrazili do Rakouských Alp. 

Ubytovali jsme se v kempu Panorama v Zell am See a protože bylo krásně, obuli jsme běžecký boty, na záda hodili batohy s vodou a vyrazili na Schmittenhöhe (1 965 m n. m.), což byla nejbližší skoro-dvoutisícovka.

Dalo to 20 km, ↑ ↓ 1.350 m.

Cestou jsme si svlažili nohy v nádrži u Glocknerhausu, která byla teda pekelně studená a pokochali se prvním nádherným výhledem...

A než jsme mohli definitivně obdivovat boží hřeben, tak mi došlo. No, po sedmi hodinách řízení a bez nějakýho pořádnýho jídla se nebylo čemu divit. Nahoře je sice komplex, kde kromě kostelíka maj i několik restaurací, ale tam zavírali v pět, takže nám načepovali limonádu, dali kousek štrůdlu a obsluha odjela poslední lanovkou dolu. 

Za vrcholem Schmittenhöhe následuje krásná houpavá hřebenovka, kterou si ale přeběhneme určitě někdy příště. :) A konečně se pokocháme tím super výhledem. 

Další den jsme vyrazili autem na Enzingerboden a odtud kolem Grünsee a Tauernmoosee k Weißsee. 

Protože do velkých hor jsem si přeci kupovala ty šíleně drahý pohorky, rozhodla jsem se je konečně zase obout a nelítat po horách v běžeckých botách... no, na první kopečku jsem to vzdala a Vítek mi do auta seběhl pro Hoky. :)))

Čekání na Godota... s botama.

Z Weißsee jsme to vzali kratší, míň kochací a víc běžeckou cestou direkt k autu a tak to dalo dvacku o prakticky totožných parametrech jako den předchozí. 

Z výstupu do sedla před Weißsee.

Třetí den, v pátek, jsme se přesunuli do Kaprunu, kde nám Dynafit zařídil ubytování. Hlavním cílem našeho výletu byla totiž Vítkova účast na sobotním Glockner Trail, kterou mu financoval Dynafit. 

Protože jsme si chtěli dát odpočinkový den, prošli jsme si akorát soutěsku pod jezerem Klammsee a město. Museli jsme odpoledne na předstartovní tiskovku a chtěli jsme projít závodní expo, jestli nenarazíme na něco, co nám v naší výbavě akutně chybí.  

Další den si Vítek zaběhl Glockner Trail, zatímco já jsem si užívala hamaku na obrovské terase s výhledem na hory a přečetla knížku. :)

Protože v rámci pobytu jsme měli nárok na Kaprun card, slevovou kartu s různými bonusy, na neděli jsme si naplánovali výlet lanovkou na Kitzsteinhorn. :) Já jsem se teda konečně podívala nad 3 000 m n. m. a navíc poprvý na ledovec! :) 

Krom edukačního programu, boží vyhlídky a tunelu skrz kopec se tam dalo taky zabobovat a to bylo senzační. :) Protože kde jinde si zabobujete v červenci?  

Cestou domu jsme se stavili ještě v ledové jeskyni Eiriesenwelt, která vypadá jako dračí hnízdo. Minimálně zvenku. Zevnitř teda vypadá asi nějak takhle, když máte štěstí. My ho neměli, takže obrázek je z netu. 

Protože moje potřeba navštěvovat jeskyně souvisí s chutí porazit klaustrofobii, docela jsem ocenila, že jsme dostali přidělenou jednu z pár půjčených karbidek (protože nevim jak vám, ale mně vlastní světlo v uzavřenejch prostorách dost pomáhá!). Nevýhodou bylo, že jsme museli chodit poslední a protože se prohlídky krom nás účastnila i naprosto netrénovaná paní v pokročilém stádiu těhotenství, neustále jsme na ní čekali a většinu výkladu ani neslyšeli. Taky nám vypila vodu a snědla svačinu, ale  moje klaustrofobie je zas o notnej kus menší. ;)